První ukázka z komiksových Pěti neděl v balóně!

První ukázka z komiksové adaptace Pěti neděl v balóně, kterou podle mého scénáře kreslí Karel Zeman a měla by vyjít na podzim 2018. Takhle se na první straně představí hlavní postavy

5n 01 001

Scénář jsem sepsal během listopadu a dle očekávání to byla krásná práce, která mi šla úplně sama. První románovou kapitolu jsem při adaptování rovnou přeskočil, protože si zřetelně pamatuju, jak mě už jako malého kluka zchladilo, že dobrodružný příběh začíná něčím tak extrémně nudným, jako je zasedání zeměpisné společnosti. Jelikož šlo o Verneovu prvotinu, připisuju tento přešlap na vrub jeho nezkušenosti, protože třeba v pozdějším Tajuplném ostrově předvedl rozjezd naprosto parádní. Ano, mám na mysli ty ikonické první čtyři věty románu, pronesené v balónu zmítaném cyklónem:

„Stoupáme?“
„Ne, naopak klesáme.“
„Je to ještě horší, pane Smithi. Padáme!“

(Tajuplný ostrov vlastně začíná tím, čím Pět neděl končí – nouzovým přistáním balónu, kdy je nutno odhodit i jeho koš)

Svou adaptaci jsem proto odpálil střetem hlavních postav – Dr. Fergussona, jeho nejlepšího přítele, lovce Kennedyho a doktorova sluhy Joea. Kvůli dramatičnosti, ale hlavně proto, že Pět neděl v balóně je především příběhem o přátelství těchto tří povahově rozdílných mužů. A přátelství je jedno z mých nejoblíbenějších témat 🙂

Nuže, vědátor Fergusson chce přeletět Afriku, protože mu to velí jeho neklidný objevitelský duch, sluha Joe – oddaný a komický, jak se na sluhu z verneovky patří – milovaného pána slepě následuje, ale neohrožený zabiják tygrů a slonů Kennedy… má strach. Má strach, protože po všech dosavadních společných dobrodružstvích cítí, že štěstí, s nímž dosud ze všeho vyvázli, není nevyčerpatelné a jednou je zákonitě musí opustit. Třeba právě teď… Tenhle motiv Verne zmiňuje v románu jen letmo, ale mě se strašně zalíbil a tak jsem ho vystrčil do popředí.

Samozřejmě jsem zachoval ten krásně kontrastní přechod ze zimního Londýna na tropický Zanzibar, kde jsem emocionálně i akčně vyhrotil uspěchaný odlet balónu před náboženskými fanatiky, kteří ho chtějí zničit. Rozzuřená ozbrojená lůza se rychle blíží, je třeba okamžitě odstartovat, ale Kennedy odmítá nastoupit do koše a až teď se svěřuje Fergussonovi se svým strachem. Uprostřed smrtelného nebezpečí na sebe oba nejlepší přátelé hledí a pak dojatý Fergusson podá z koše ruku Kennedymu a řekne: „Já tě potřebuju.“ A já mám slzy na krajíčku. Je to trapné, ale už zase jsem se dojal při psaní…

P.S.: Na seznam toho, co bych chtěl stihnout před smrtí, si připisuju, že chci podniknout dalekou cestu doprovázený verneovským sluhou 🙂

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s