Pět neděl v balóně dopsáno!

Tedy první verzi scénáře jsem měl hotovou už v listopadu, ale tu druhou, která automaticky vzniká překlápěním té první do storyboardů, až teď. A storyboardy mám čerstvě komplet hotové a většinu ze 32 stran mi už Karel Zeman poslal i nakreslenou a vypadají parádně. Po čtyřměsíční práci si tak odškrtávám další – po Synech stínadelských letos už druhý – dokončený komiks, pomyslně bouchám šampaňské a zároveň zamačkávám slzu lítosti, že už je to u konce. A další šampaňské bouchnu v září, až se komiks objeví v trafikách. A další, jestli pak navážem jinou verneovkou. Jo, zní to jako hodně pomyslného šampaňského, ale taky to byla spousta práce 🙂

Tady můžete porovnat Karlovu hotovou stránku s mým storyboardem:

01

29920803_10216112217343991_1756545447_n

A s čím jsem při psaní a předkreslování nejvíc zápasil a co mě nejvíc bavilo?

Nejdřív musím pochválit vydavatele, že vybral podle mého ideální titul. Pět neděl má rozumnou délku a jde o dějově i vizuálně velmi barvitou verneovku s výraznou atrakcí (balón), misí (objevitelský přelet Afriky), scénami (honička se slonem, zápalní holubi, zrcadlení balónu, pád do jezera…), exotickým lokalizováním (rovníková Afrika) a  jednoduše, ale jasně načrtnutými, kontrastujícími a sympatickými postavami. Fergusson do čtenáře hustí informace, Kennedy se stará o akci a Joe o humor (respektive se v tom střídají) a dohromady tvoří funkční a pohodovou partičku, které čtenář rád drží palce. A má při čem, protože dostanou pořádně zabrat. A tak to má být.

Pět neděl sice nepatří k nejobjemnějším verneovkám, ale stejně – jak nacpat 260 stránkový román do 32 komiksových stran? Když jde o verneovku, zas takový problém to není. Stačí seškrtat všechny ty vyčerpávající geografické, přírodopisné, technické, historické a politické popisy na nezbytné minimum a ejhle, půlka románu i víc je pryč. Ne nadarmo se verneovky označují jako beletrizované cestopisy. Neříkám, že tím neztratíte část kouzla/čtenářského zážitku knihy, ale zase získáte mnohem větší dynamiku vyprávění – už jako desetiletý kluk jsem tyhle pasáže vnímal jako hrozné zdržování děje a beru je tak do teď 🙂

_vyr_17975img845

Pak prosejete děj na ty vizuálně nejatraktivnější a emocionálně nejsilnější scény s důrazem na pestrost. A seřadíte je tak, aby spolu i nadále kontrastovaly (prostředím, dějem, časem) a postupně gradovaly, přičemž zahladíte švy, aby to nepůsobilo moc epizodicky. A citlivě zhušťujete – mimo jiné jsem třeba organicky skloubil hned tři různé působivé scény do jedné (strom kanibalů, vysvobození misionáře a let na kotvě), viz. ukázka výše.

Jak na pár stranách zprostředkovat dojem cesty trvající dlouhých pět neděl? Hlavně ze začátku příběhu jsem vsadil na střídání dne a noci. I proto jsem si vytvořil nástěnku s papírky znázorňujícími jednotlivé (dvou)strany, kde byly černě označeny noční scény. A samozřejmě kvůli tomu, abych měl celkový přehled a kvůli načasování cliffhangerů – každou dvoustranu jsem se snažil zakončit napínavě, aby byl čtenář zvědavý, co ho čeká po otočení další stránky 🙂  V boji s uspěchaností vyprávění mi taky dost pomohla část, kde postavy s balónem uvíznou na poušti a ztrácíme pojem o čase – mohou tam být pár dní nebo týdny.

29994742_10216112167622748_1018978518_o

(bílé špendlíky označují zimní Anglii, modré vodní plochy, červené akční scény a žluté zbytek)

Jak – pokud vůbec – příběh aktualizovat? Zadání znělo pietní adaptace, takže jsem posádku balónu nijak genderově nebo rasově nezpestřoval, i když jinak proti tomu nic nemám. Navíc ctím taková ta starosvětská, ryze klukovská/chlapská dobrodružství. Nad čím jsem se zamýšlel, bylo vybíjení zvířat. U Vernea běžně narazíte na postavy vášnivých lovců, co mají na kontě 50 tygrů (Zemí šelem). Tehdy velká frajeřina, z dnešního pohledu samozřejmě šílené a já sice chtěl, aby postavy působily autenticky, ale ne nesympaticky. Naštěstí Pět neděl tak extrémní není, dokonce tu Fergusson apeluje na Kennedyho, aby nezabíjel zbytečně a ta největší zvířata (slon a lev) jsou zabita v sebeobraně.

A co mě nejvíc bavilo? Narozdíl od našich komiksů o Stínadlech s Jirkou Filípkem, jsem se tolik nevyžíval v prostředí, byť i Afriku jsem se snažil prodat co nejlíp. Jednoduše Stínadla jsem dělal kvůli Stínadlům a Pět neděl kvůli balónu 😀 Ale stejně jako v Hlavolamu ze Stínadel a spol. jsem si moc rád hrál s vykreslováním přátelství mezi postavami a akčními scénami – viz. ukázka nahoře, kde se Kennedy obouruč prostřílí z vesnice tažený a visící na kotvě. Ne, takhle „cool“ ta scéna v knize nevypadá, stejně jako scéna Kennedyho dramatického nástupu do balónu při startu, které přezdívám „Kennedyho výtah“ 🙂

5 ne 06 001

Obrázek „Kennedyho výtahu“ je pro mě i žhavý kandidát na obálku (o níž ještě není rozhodnuto), protože jde o krásný dramatický výjev, jsou na něm dobře vidět postavy a miluju ty detaily, od zabydleného koše, přes šípy zabodané do koše, až po roztřepený konec lana. A když jsme u těch detailů, do komiksu jsem zakomponoval i pár méně zjevných a symbolických. Takže když na začátku Kennedy a Fergusson diskutují o tom, zda je či není dobrý nápad letět balónem, v pozadí je mezi nimi celou dobu kruhové okno evokující balón. Nebo Joe stráví celou cestu bez čapky, aby se zdůraznil jeho plebejský původ, a až na poslední stránce se svých pokrývek hlavy zbaví i Fergusson s Kennedym a do cíle tak přilétají „všichni sobě rovni“ (přátelské rovnostářsví ale zavládne už dřív).

Opravdu nejvyšší čas pochválit Karla! Asi nikdy mě nepřestane fascinovat, co jsou lidi schopni spolu vytvořit, aniž by se jedinkrát potkali. Spolupráce s Karlem probíhala výlučně na dálku, ale velmi plynule a přátelsky. Podobu komiksu jsme od začátku viděli stejně a každou stranu podrobně řešili – já mu poslal text s nějakým tím obrázkem pro inspiraci a storyboard, on mě skicu, já opřipomínkoval a on mi poslal hotovou stranu v barvě, která už obvykle byla perfektní. Támhle jsem ho osvobodil od zbytečného textu, támhle mi zas on přikreslil nějakou mou libůstku. Moc se mí líbí Karlův styl a těším se na každou další stranu, co mi pošle.

5ne s06 001

A jakou verneovku bych eventuelně chtěl dělat jako další? Karlovým favoritem je Dvacet tisíc mil pod mořem, což by se mi taky zamlouvalo a to hned z několika důvodů. Jednak preferuju verneovky, v jejichž centru stojí nějaký vynález, jako Robur Dobyvatel (vzducholoď Albatros těžší vzduchu) a jeho pokračování Pán světa (obojživelník Epouvanta) nebo Zemí šelem (mechanický slon táhnoucí pojízdný dům – jakýsi předchůdce karavanu) a taky miluju moře, loďě, vraky, ponorky. A Nautilus je otcem všech ponorek 🙂  Dvacet tisíc mil má také dobrý příběh, zajímavou – tajemnou, charizmatickou a morálně komplikovanou – postavu v kapitánu Nemovi, spoustu parádních obrazů a scén… a ponorka a podmořské hlubiny by dobře kontrastovaly s balónem a Afrikou. Jen mě trochu odrazuje, že před lety už vyšla jedna slušná česká komiksová adaptace (ignorujte jak ji haním na comicsdb, později jsem ji docenil) a česky jedna nic moc zahraniční.

Z těch méně známých bych si rád střihnul Zemí šelem (kvalitní příběh s vynálezem a silným záporákem) nebo Ledovou sfingu, která popisuje dost napínavé pátrání/záchrannou výpravu v Antarktidě (řekl někdo The Terror?) a jde o Verneovo pokračování/dopovězení Arthura Gordona Pyma od Edgara Alana Poea. Jména Verne, Poe, Zeman a Blažek na jedné obálce, ano, to zní dobře. Taky Cesta kolem světa za 80 dní je fajn… Ale teď se hlavně těším, že se s Karlem poprvé setkám naživo na květnovém komiksovém Světě knihy, kde budu křtít rychlošípácký sborník a Syny stínadelské, a pak na to září, až budu Pět neděl konečně držet v ruce 🙂

29994033_10216112194823428_1663713352_o

 

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s